Teplá jídla

Napsal (») 4. 9. 2014 v kategorii Vaření na cestách, přečteno: 1364×
inst-pol-small.jpg

Nebudu se zabývat stravováním v restauracích ani vařením z čerstvých surovin. Zaměřím se na situace, kdy vaříme z toho, co si sami vezeme nebo neseme na zádech a to třeba i delší dobu. Suroviny by tedy měly být trvanlivé, skladné a, protože vaříme mnohdy po náročném dni, tak i nenáročné na koncovou úpravu. Dalším cílem je spotřebovat při vaření co nejméně paliva a vody.

Kritérií při plánování jídelníčku je několik; záleží na tom, kolik chce kdo přípravě obětovat času, peněz a nakolik je ochoten rezignovat na chuť a složení jídla. Svůj výčet začnu na přípravu nejjednoduššími jídly a budu postupovat k těm složitějším. (V okamžiku, kdy začnete mít při čtení pocit, že s tímhle byste se rozhodně nepatlali, můžete přestat číst, protože zbytek textu už není pro vás a zbytečně byste ztráceli čas.)

„Hotovky“

Nejméně pracné je nakoupení hotových instantních jídel nebo těch co vyžadují jen krátkou dobu vaření. Pokud pro vás není kritériem cena, můžete si vybrat z nabídky instantních lyofilizovaných (mrazem vysušených) jídel různých značek. Výběr je poměrně velký (alespoň v internetových obchodech), pokrmy mi přijdou pestré jak z hlediska chuti, tak složení (předpokládám, že za jejich složením stojí tým odborníků), takže by patrně člověk při jejich dlouhodobější konzumaci nestrádal fyzicky ani psychicky. Jako negativum se může jevit cena (minimálně 160 Kč za jednu porci při nákupu jednoporcového balení), ale pokud si člověk dá jídlo v restauraci, také nečeká, že ho dostane za 20 nebo 30 korun. A tady nám jídlo někdo nejen uvařil, ale i usušil a zabalil tak, že ho v obalu stačí zalít horkou vodou a za chvíli můžeme jíst. Jinou kapitolou jsou různá müsli, instantní kaše a pudinky, které tito výrobci nabízejí. Tady mi 140 Kč za jednu porci přijde opravdu hodně, myslím si, že nabídka v naší obchodní síti je v této kategorii široká a za stejné peníze je možné snídat několik dní.

Uživatelé chuť těchto jídel vesměs chválí (i když někteří možná hlavně proto, že dostali jídlo na ochutnání zdarma), já jsem zatím neochutnala, takže jen zmíním, co mě zaujalo při zkoumání nabídky na internetu.

Jídla značky Travellunch (německý výrobce) jsou mi sympatická svojí gramáží – 1 porce 125 g, 2 porce 250 g; prostě mě potěšilo, že v něčem se blížím profesionálům :-). Energetická hodnota jedné porce se pohybuje kolem 2000 kJ a i podle názvu jsou mi jídla celkem sympatická a bez problémů bych si mezi nimi vybrala.

Gramáž pokrmů značky Mountain House (americký výrobce) se liší výrobek od výrobku. Např. 1 porce Chili Con Carne s rýží váží 100 g (2001 kJ), Špagety Bolognaise jsou skoro o polovinu těžší – 1 porce má 142 g (a 2997 kJ). Nevím, jestli je důvodem to, aby si mohl každý vybrat velikost porce podle toho jaký je jedlík, nebo něco jiného. Zvláštností je také to, že nabízené dvouporcové balení neváží dvojnásobek, ale je pouze o dvě třetiny větší než jedna porce. Výrobce možná předpokládá, že jednu porci využije vlk samotář, zatímco v případě vaření ve dvou je druhým z páru drobná squaw, které stačí porce o třetinu menší.

Zajímavé je z tohoto pohledu i dávkování (patrně německé společnosti Trekking-Mahlzeiten GmbH začleněné do švýcarské skupiny Katadyn) expediční stravy TREK'N EAT. Jednotlivá balení mají také různou hmotnost (Pikantní hovězí guláš s těstovinami 160 g (2658kJ), Arabský kuskus s lehkou kuřecí směsí 200 g (2671 kJ)) a navíc jsou deklarována jako 1,5porce. Tady se patrně velikost balení odvíjí od požadavku, aby energetická hodnota výsledného jídla byla přibližně 2600 kJ, což by mělo pokrýt požadavky na doplnění energie při zvýšeném výdeji a výrobce to naznačuje tím, že dané množství deklaruje jako o polovinu větší než běžná jedna porce.

Výrobky polské značky Lyofood mě zaujaly vysokým obsahem masa (vepřové na zeleném pepři s bramborami dokonce 50%, pokud ovšem nejde o překlep). Výrobce nabízí balení dvou velikostí; hmotnost malé porce po doplnění vody je 370 g, hmotnost velké porce včetně vody 500 g. Hmotnost dehydratované porce záleží na druhu jídla; např. malá porce hovězího Stroganoff je 106 g, dušeného vepřového s kroupami 83 g a vepřového na zelenině s brambory dokonce jen 68 g. Při nákupu je třeba obezřetnosti, protože některé české e-shopy u většího balení uvádějí, že se jedná o 2 porce a tak by nepozorného zákazníka mohlo čekat při vaření (a hlavně pak při jídle) nepříjemné překvapení. Již zmíněné vepřové na zelenině obsahuje sice slušných 29% masa, ovšem pokud větší 92gramové balení rozdělíme mezi 2 osoby, připadne na jednoho necelých 800 kJ, což mi přijde spíš jako předkrm než jako hlavní jídlo po náročném dni. (ceny cca 185 Kč malá porce, 235 Kč velká porce)

Poslední značkou lyofilizované stravy, kterou jsem na českém trhu našla, je norská Real Turmat. Hmotnost jedné porce se pohybuje od 90 g (1940 kJ) u kuřecího kebabu po 153 g (2880kJ) u provensálských těstovin s hovězím. Obsah masa je průměrný, co je výrazně nad průměrem, je cena. Nejnižší, kterou jsem našla je 313 Kč za porci, za ochutnání sobího guláše zaplatíte dokonce 440 Kč… takže strava hlavně pro expedice s neomezeným rozpočtem.


Pokud se nám nechce jídlo vařit ani jinak připravovat a z finančních důvodů zavrhneme nabídku výše zmíněných „restaurací“, můžeme vyrazit do supermarketu a vybrat si z nabídky dehydratovaných jídel v sáčku. Jako zástupce těchto potravin zmíním „Dobrý hostinec“ a „Amore mio“ od Maggi. Hmotnost balení se pohybuje kolem 150 g a energetická hodnota mezi 2100 a 2600 kJ (alespoň u těch, které jsem dohledala). Obsah sáčku tvoří těstoviny (75 – 80%) a omáčka v prášku. Balení jsou deklarována jako dvouporcová, ale při zvýšeném výdeji energie to bude spíš přiměřená dávka pro jednoho. Podle návodu se obsah sáčku smíchá s vodou a vaří asi 5 minut. Výhodu je, že žádnou vodu s těstovin nevyléváme a ani doba vaření není moc dlouhá. Příznivá je i cena (v létě 2014 jsem narazila na ceny mezi 18 a 35 korunami). Z výživového hlediska ale nepůjde o žádný zázrak a otázkou také je, jak dlouho člověk vydrží tato jídla jíst, než mu polezou i ušima. Obávám, že ani člověku, který má těstoviny s omáčkou rád, se po týdnu dennodenní konzumace už při pohledu na sáček s další porcí sliny sbíhat nebudou. Ale je to samozřejmě hodně individuální a někdo si bez problému s touto variantou stravování vystačí.

„Polotovary“

Pro ty, kteří mají omezený rozpočet, ale netrvají na tom, že jídlo koupí hotové v jednom sáčku, se nabízí možností více. Oblíbeným pokrmem je bramborová kaše v prášku (ideálně s mlékem), ze které kostičky opečeného trvanlivého salámu udělají lahůdku. Salám zpestří i vařené luštěniny, ty však už většinou spotřebují více paliva při vaření (více v části „Předvařené luštěniny“). Pokud někomu nevyhovuje velikost „dobrých hostinců“, může si udělat vlastní porci z těstovin a zakoupené omáčky v prášku (Vitana např. nabízí i varinaty bez glutamátu a konzervačních látek). Tady je ovšem třeba „vychytat“ správné množství vody, pokud chceme vařit obě složky společně a neplýtvat vodou na samostatné uvaření těstovin. Další potravinou vhodnou na cesty je rýže. V obchodě najdeme spoustu druhů, stačí vybrat tu, kterou máme rádi. Podle návodu by se rýže měla obvykle vařit několik (desítek) minut, ale tuto nepříjemnost lze obejít tím, že v okamžiku, kdy se rýže začne vařit, hrnec z vařiče sundáme a obalíme nějakou izolací a rýže už sama v teple „dojde“ (doma ji strkám do postele pod peřinu, na cestách do nějakého „hadru“, kterému teplý hrnec neublíží a pak do spacáku). Na cesty se příliš nehodí rýže ve varných sáčcích, protože po delším vaření přebytečnou vadu vylijeme. Já používám většinou rýži parboiled, která, kromě toho že je snad zdravější, má pro mě tu příjemnou vlastnost, že zůstává sypká a nerozvařuje se, i když ji občas na sporáku zapomenu. Rýži můžeme ochutit kořením nebo kostkou bujónu (dají se koupit i bez glutamátu a konzervantů) a přidat sušenou zeleninu (lze doma usušit nebo koupit). Podobné použití, jako rýže, má i kuskus (drobná těstovina semolinové krupice). Jeho výhodu je, že se nemusí vařit, stačí ho nasypat do vařící vody a nechat odstát.

Zkušenější kuchaři (tedy ti, kteří jsou schopni uvařit víc než jenom čaj nebo něco z pytlíku) mohou k ochucení využít i potraviny, které bych asi označila jako polotrvanlivé, jako je třeba cibule, česnek, slanina, klobásy. Hodit se může lahvička oleje, který použijeme na smažení nebo jen k prostému vmíchání do pokrmu za účelem zvýšení jeho energetické hodnoty.

„Domácí kuchyně“

Tato varianta je na předcestovní přípravu nejnáročnější, ale umožní zpestřit (v případě, že se zadaří, tak i vylepšit) jídelníček sestavený z jídel uvedených v předchozích odstavcích. Protože je naše rodina všežravá, pokusila jsem se vytvořit pár receptů na pokrmy s masem, protože právě to ve výše uvedených levnějších jídlech chybí (pokud tedy nepočítám trvanlivý salám). Maso používám vždy co nejlibovější, doufám, že tím zamezím žluknutí a zvýší se trvanlivost jídla. Doma připravená jídla neobsahují žádné konzervanty ani antioxidanty a nevím, jak dlouhé skladování by vydržela „bez újmy na zdraví“. Já jednotlivá jídla chystám měsíc maximálně dva před odjezdem a zatím jsme s nimi žádný problém nikdy neměli; nic nebylo nějak divně cítit, po ničem nám nebylo špatně.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel nula a šest