Moje první cestovatelsko-kulinářské pokusy pocházejí z doby, kdy jsme v první polovině devadesátých let na kolech vycestovali za bývalou železnou oponu a snažili se absolvovat cestu s minimem peněz bez (soustavného) kručení v břiše. Ceny potravin v blízkém zahraničí už nás dnes neděsí, ale pokud bychom se chtěli denně stravovat v restauracích, museli bychom i nyní sáhnout hlouběji do kapsy.
Protože se na našich cyklovýpravách pohybujeme v civilizaci, nakupujeme některé suroviny i během cesty, základ ale vždy tvoří trvanlivé potraviny, které připravuji a balím v potřebném množství už doma. Nejdůležitějším jídlem dne je pro nás večeře a na tu se také zaměřím. Před 20 lety jsem počítala s 250 g pro 2 osoby, dnes, kdy s námi cestují i 2 pubertální potomci, balím dávku dvojnásobnou, tedy „kulatých“ 500 g na jedno jídlo. To je váha, na kterou se pokouším u svých receptů dostat, množství si ale samozřejmě můžete upravit podle velikosti svého žaludku či zavazadla. Mým cílem je strava v rámci možností pestrá, chuťově přijatelná (tedy alespoň pro členy naší výpravy), nezabírající moc místa a nevyžadující dlouhé vaření. Nikdy jsem neřešila energetické hodnoty jídel, teď jsem se ale pokusila o alespoň hrubé odhady pro případ, že by zde hledal inspiraci někdo, pro koho je to důležité. Vychází mi zhruba 2000 kJ (1900 kJ – 2200 kJ) na jednu porci, ale tato čísla je třeba brát s rezervou. Někdy se dostupné údaje o energetických hodnotách potravin dost liší ať už v důsledku nepřesných měření či variability jednotlivých surovin.
Zkušené cestovatele prosím o shovívavost. Když jsem svoje „moudra“ sepisovala, myslela jsem hlavně na ty, kteří buď mimo civilizaci vyrážejí poprvé, nebo po předchozích zkušenostech vědí, že se jim instantní nudle a „Dobrý hostinec“ přejí už v první polovině cesty a v té druhé se jim znechutí na několik dalších měsíců.
2022 ©